Audioknihy.net - Zvukové knihy a audioknihy v České republice - Článek
 
Prozkoumejte audioknižní desatero

DesateroZaujalo Vás naše desatero? Chcete se dozvědět více? A chcete si jej prohlédnout? Máte šanci...

Chci vědět víc

Přihlásit se
Hledat

supraphon  


Zvukové knihy a audioknihy v České republice

datum Út 11 leden 2011, 08:30:28 autor Bety kategorie_obrazek Kategorie Postřehy

Mgr. Marie Dočkalová z Městské knihovny ve Třebíči napsala článek o audioknihách.

V Městské knihovně v Bratislavě proběhl 30. září 2010 republikový seminář o audioknihách v knihovnách. Ředitelka Městské knihovny v Třebíči byla oslovena, aby na semináři vystoupila s prezentací o situaci v České republice. Nutno říci, že na rozdíl od dlouholetého propracovaného systému výroby a distribuce zvukových knih pro zrakově postižené, jež je spojena se Slovenskou knižnicou pre nevidiacich Mateja Hrebendu v Levoči, je téma komerčně vydávaných knih ve slovenských knihovnách téměř pole neorané – nakladatelé odmítají pro zdánlivě malý trh audioknihy vydávat, a tak se počet audioknih dá téměř „spočítat na prstech rukou“. Součástí prezentace bylo také téma právního rámce pro půjčování zvukových dokumentů v ČR, který je dán kolektivní licenční smlouvou z roku 2004 (http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm).

Mluvená kniha, načtená kniha, zvuková kniha, audiokniha – v češtině se tyto pojmy i jejich další kombinace a variace nijak zásadně neliší, běžný uživatel je schopen při nákupu nebo výpůjčce tohoto média použít všechny termíny, aniž by mezi nimi dělal rozdíl. V podstatě je to tak správné, ale v praxi knihoven, především těch, které v průběhu let založily zvuková oddělení, se pro tyto pojmy vydělil poměrně odlišný obsah a především odlišné určení cílových uživatelů.

 

foto: archiv audioknihy.net



Termín „zvuková kniha“ se v praxi knihoven již dlouhou dobu používá pro audioknihy určené specifické skupině uživatelů (dále dle kontextu i čtenářů), a to zrakově postiženým a od novely autorského zákona (zákon č. 216/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským  a o změně některých zákonů (autorský zákon) i těm zdravotně postiženým, jimž rozsah postižení znemožňuje číst tištěné dokumenty. Dlouhou dobu se pod tímto termínem rozuměly soubory magnetofonových kazet, výhradně pořízených a distribuovaných Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Karla Emanuela Macana v Praze (dále jen „KTN“) a výhradně půjčovaných ve zvukových knihovnách těmto zdravotně postiženým. Od roku 2007 jsou magnetofonové kazety nahrazeny vyspělejší technologií, a to počítačovými soubory ve formátu mp3, které lze podle potřeby uživatele nahrát na CD, USB flash disc, paměťovou SD kartu nebo mp3 přehrávač. Stručně řečeno – zvuková kniha je v praxi knihoven určena výhradně k půjčování zrakově a zdravotně postiženým. Takto realizované výpůjčky mají v knihovnách nastaven poněkud jiný režim než výpůjčky ostatním uživatelům zvukových dokumentů a nelze na ně proto uplatňovat ani všechna ustanovení výše zmíněné smlouvy o podmínkách půjčování zvukových dokumentů v knihovnách. Výpůjčky i další služby jsou zrakově a zdravotně postiženým poskytovány zdarma a řídí se specifickými knihovními řády, vytvořenými v souladu s ustanoveními „Smlouvy o spolupráci“ mezi KTN a knihovnou.

Tato smlouva je v souladu s autorským zákonem. Možnost zhotovit rozmnoženinu pro zdravotně postiženého na některý z digitálních nosičů je zakotven v § 38 (1) zákona č. 216/2006 Sb. Takový uživatel je vázán další smlouvou s knihovnou, podle které je povinen užít rozmnoženinu zvukového záznamu pouze pro svou potřebu a zamezit rozmnožování díla.

Naproti tomu pojem audiokniha se v knihovnách používá především pro označení komerčně vydaných zvukových nahrávek, které jsou k dispozici na běžném trhu (specializované obchody, knihkupectví, internet aj.).  Jako takové je možné je půjčovat běžně registrovaným čtenářům knihoven a v plném rozsahu se jich týkají podmínky půjčování zvukových dokumentů v knihovnách. Praxe jednotlivých knihoven je rozdílná, v některých knihovnách se za půjčování zvukových dokumentů platí, v některých nikoli. Pro zrakově a tělesně postižené pak platí, že komerčně vydané audioknihy si půjčují bezplatně, ale na rozdíl od mp3 zvukových knih pořízených a distribuovaných KTN není možné poskytovat jejich rozmnoženiny.

 

Spolupráce zvukových knihoven ČR s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana v Praze

Nové webové stránky KTN (www.ktn.cz) uvedou návštěvníka do světa nevidomých a zrakově postižených. V sekci Historie je možné si přečíst důležité mezníky na cestě k současnému modernímu poskytování služeb, které díky moderním technologiím mohou být dostupné nejen pražským uživatelům, ale prostřednictvím zvukových oddělení veřejných knihoven i všem potřebným na území České republiky (seznam smluvních zvukových knihoven na http://www.ktn.cz/contact ). Mluvíme o zvukovém záznamu knihy ve formátu mp3, který KTN zavedla v roce 2007. Radikálně se tak změnil nejen způsob distribuce zvukových knih, ale především jejich poskytování koncovým uživatelům.

Připomeňme si v krátkosti rozdíly mezi analogovou zvukovou knihou na magnetofonové kazetě a ve formátu mp3:


Analogový záznam na magnetofonové kazetě:

  • originální záznam byl pořízen KTN, která vlastní nahrávací a rozmnožovací zařízení. Knihovny na základě seznamů KTN vytvářely objednávky zvukových knih a kvůli kapacitě rozmnožovacího zařízení i hospodárnosti bylo třeba vyčkat na více objednávek téhož titulu, aby se rozmnoženiny vyrobily současně pro více knihoven, čímž se prodlužovala doba od objednávky k jejímu vyřízení,
  • jedna magnetofonová kazeta stála 60,- Kč, což při rozsáhlosti některých titulů (20 i 30 kazet) znamenalo poměrně velkou finanční zátěž pro zvukovou knihovnu i fyzickou zátěž pro čtenáře zvukových knihoven, kteří si pro tituly chodili s batohem,
  • kazety bylo třeba přetáčet a kontrolovat jejich kvalitu. Kromě časové náročnosti tohoto úkonu docházelo k jejich poškození a tím ke znehodnocení celého titulu. Náhradní kazeta se opět musela objednat, počkat i několik měsíců na zhotovení a samozřejmě zaplatit,
  • žádná knihovna si vzhledem k finanční náročnosti neobjednávala více exemplářů téhož titulu, bylo možné ji proto půjčit pouze jednomu uživateli. Téměř žádná knihovna si ze stejného důvodu nemohla objednat všechny tituly.

 

Digitální záznam mp3:

  • na zabezpečeném serveru KTN existuje mp3 soubor zvukové knihy. Smluvní knihovně je zpřístupněn ke stažení po zadání vstupních údajů a hesla bezprostředně po objednání e-mailem. Stahování může probíhat současně z několika knihoven a soubor zůstává trvale uložen na počítači smluvní knihovny,
  • žádné čekací lhůty pro koncové uživatele - smluvní knihovna jim může mp3 zvukovou knihu poskytnout jako rozmnoženinu na digitální nosič – CD, mp3 přehrávač, SD paměťová karta, a to všem, kteří mají o zvukovou knihu v dané chvíli zájem,
  • za stažení jednoho mp3 souboru zvukové knihy knihovna zaplatí jednorázově 120,- Kč. U rozsáhlých titulů může být 1 zvuková kniha rozdělena na 2, výjimečně na 3 mp3 soubory, ale koncová cena 1 titulu zdaleka nedosahuje výše titulů na magnetofonových kazetách.  V případě poškození nebo ztráty dat může požádat KTN o znovuzpřístupnění a stažení souboru, za který již neplatí. Knihovny, které mp3 zvukové knihy i nadále objednávají fyzicky na CD, zaplatí 150,- Kč.

 

Z uvedených základních rozdílů je vidět, že mít zvukovou knihovnu již není pro knihovny luxus – pořízení jedné zvukové knihy vyjde často levněji než koupě originálního dokumentu v tištěné podobě. Platí zde však striktní pravidlo, že zvukové knihy z KTN jsou určeny výhradě zrakově postiženým a tělesně postiženým se specifickými vadami, které jim znemožňují číst tištěný dokument. Oprávněnost k využití služeb zvukové knihovny neposuzuje knihovník, ale odborný lékař, jehož doporučení je třeba při registraci zrakově a zdravotně postiženého předložit.

Městská knihovna v Třebíči má zvukové knihy od roku 1996. První fondy byly pořízeny částečně ze sponzorských darů oslovených soukromých osob a podnikatelů. Jak už to v kultuře bývá, nedá se říci, že by tato zkušenost byla jednoznačně pozitivní. Další finanční prostředky již knihovna získávala v rámci grantového programu Knihovna 21. století vyhlašovaného MK ČR – od roku 1997 do roku 2010 se z tohoto programu podařilo získat celkem 190 000,- Kč, spoluúčast knihovny je 210 000,- Kč. Kromě zvukových knih má knihovna také počítače s programy pro zrakově postižené, které získala a později obnovovala z grantů MK ČR, OSI Budapest a Fondu Vysočiny.

Vzhledem k tomu, že v roce založení zvukové knihovny měli pracovníci minimální zkušenosti a představy o možnostech poskytování služeb zrakově postiženým, rozhodla se třebíčská knihovna uspořádat dvoudenní republikový odborný seminář pro pracovníky zvukových knihoven. Z prvního semináře se pak vyvinula tradice jednodenních setkání, která v Třebíči probíhají každý rok v první polovině dubna. Mohou tak být zodpovězeny nejen všechny aktuální otázky, které se v praxi vyskytnou, ale především předány zkušenosti, nápady, postřehy i problémy, které mohou nastat. Poslední seminář v dubnu 2010 měl na programu nejen novinky z KTN, ale také několik prezentací firem, které se zabývají vydáváním audioknih na komerční bázi.

 

Komerční audioknihy v knihovnách ČR

Komerční nakladatelství, která v ČR vydávají audioknihy, se zaměřují především na produkci, která měla úspěch u čtenářů v klasické tištěné podobě. Jejich produkty je možné nakoupit od distributorů, v běžné síti knihkupectví i v supermarketech a v neposlední řadě v e-shopech na internetu. Tyto audioknihy se pak půjčují jako kterýkoliv zvukový záznam všem čtenářům a v plné míře se na ně vztahují ustanovení kolektivní smlouvy mezi SKIP a autorskými svazy. Jediný rozdíl je, že pro čtenáře registrované ve zvukové knihovně jako zrakově nebo zdravotně postižené jsou výpůjčky zdarma, pro ostatní podle knihovního řádu konkrétní knihovny mohou být poskytovány za úplatu – v takovém případě jsou knihovny povinny odvádět 40 % půjčovného autorským svazům. V Třebíči se vybírá 20,- Kč za výpůjčku, výpůjční lhůta je 1 týden. V rámci kolektivní smlouvy je třeba uživatelům zdůrazňovat, že se možnost výpůjčky vztahuje pouze na audiozáznamy, což jsou v praxi nejčastěji hudební CD a audioknihy komerčních nakladatelů, nikoli na audiovizuální záznamy.

Pro první orientaci na trhu komerčních audioknih je nejrychlejší použít vyhledávání na internetu. Je možné si pamatovat weby jednotlivých nakladatelství: www.tympanum.cz , www.audiostory.cz , www.popronmusic.cz , www.supraphon.cz , www.radioservis-as.cz , www.fonia.cz  a další, ale nejjednodušší je zapamatovat si jednu adresu – www.audioknihy.net . Tato webová stránka vznikla jako projekt studentů Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně (KISK) a kromě obsáhlých informací přináší především rozcestník nakladatelství audioknih http://www.audioknihy.net/rozcestnik/ . Kromě základních informací o profilu nakladatelství přináší webové adresy, kontaktní údaje i poslední vydané novinky. (Podrobnosti o projektu na http://www.inflow.cz/audioknihynet ).

Některá nakladatelství vznikla nově za účelem vydávání audioknih, některá je vydávají jako posilu a alternativu své kmenové produkce. V profilech nakladatelství pak dominují především audioknihy, které měly úspěch na trhu v knižní podobě. Jako každá novinka mají audioknihy své zastánce i pochybovatele - ti poukazují především na zjednodušení nebo další impuls, jak nahradit četbu knih méně náročnou aktivitou. Při vhodné „indikaci“ se však projeví řada kladů, jímž může být nevšední umělecký zážitek z profesionálního přednesu poezie, doplněk při literární výchově ve školách, školkách i knihovnách, možnost autentického záznamu hlasu již nežijících osobností, záznam starších rozhlasových i televizních dramatizací děl a další plusy, včetně rozšíření titulů pro zrakově postižené a zdravotně postižené, cizince učící se česky nebo dokonce negramotné. Počty titulů jednotlivých nakladatelství se dnes počítají na stovky a je z čeho vybírat jak pro děti, tak pro dospělé. Kladem českých audioknih je ve velké většině právě vynikající umělecké zpracování, které mnohdy pomůže doplnit a povýšit „četbu“ na zajímavý umělecký zážitek.

Pokud bychom se měli zmínit o nedostatcích, pak je tu jeden podstatný. Posluchači audioknih by si měli uvědomit, a to především u adaptací tištěných předloh, že většinou poslouchají do jisté míry více či méně zkrácenou verzi této předlohy. Toto neplatí pro zvukové knihy vzniklé pro zrakově postižené v KTN. Předloha je profesionálem načtena celá včetně všech poznámek a příslušenství a je to i jeden z důvodů, proč je výroba zvukových knih KTN časově i finančně náročná.

V každém případě je možné na závěr říci, že možnosti využití zvukových knih KTN i komerčně vydaných audioknih se v několika posledních letech velmi rozšířily. Technické prostředky potřebné k přehrávání zvukových záznamů jsou všudypřítomné, miniaturizované do kapsy a se sluchátky připraveny k použití nejen doma, ale i v autě, dopravním prostředku, na dovolené nebo na besedě v knihovně.

Poznámky:
§ 38 Licence pro zdravotně postižené
1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)  výhradně pro potřeby zdravotně postižených, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
b)  výhradně pro potřeby zrakově postižených a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří zvukovou složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla jím může být také rozmnožována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(2) Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby zdravotně postižených v souvislosti s jejich postižením.
(3) Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.

Článek je z Knihovnického Zpravodaje Vysočina, autorkou článku je Mgr. Marie Dočkalová.

DOČKALOVÁ, Marie. Zvukové knihy a audioknihy v České republice. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2010, 10, 2, [cit. 2011-01-12]. Dostupný z WWW: <http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx>.