Audioknihy.net - Klasika Karla Čapka, která nestárne - Článek
 
 Známe vítěze o NEJ OBAL audioknih


40 audioknih, 4 vydavatelství a kdo získal ocenění NEJ obal? My už to víme!

Chci vědět víc

Přihlásit se
Hledat

supraphon  


Klasika Karla Čapka, která nestárne

datum Čt 15 listopad 2012, 14:39:56 autor payka kategorie_obrazek Kategorie Novinky

Nesmrtelný Karel Čapek napsal mnoho nesmrtelných děl. K jednomu z nich patří i Věc Makropulos, hra o nesmrtelnosti!

Divadelní hra Věc Makropulos vzniká v Čapkově „dramatickém“ období, kdy v rychlém sledu píše Loupežníka, RUR a společně s bratrem Josefem komedii Ze života hmyzu. Text hry dopisuje Čapek při svém prázdninovém pobytu v Tatranské Lomnici v červenci roku 1922. Premiéra Věci Makropulos byla v Městském divadle na Královských Vinohradech dne 21. listopadu 1922. V předmluvě ke hře sám autor uvádí:

„Tato nová komedie začala mne zaměstnávati asi před třemi nebo čtyřmi roky, tedy ještě před RUR; tehdy ovšem tanula mi na mysli jako román. Patří tedy látkově k věcem, které bych chtěl mít už za sebou; ještě jeden takový úkol mi zbývá, abych se zbavil starých zásob. Podnětem k ní byla teorie tuším prof. Mečnikova, že stárnutí je autointoxikace organismu.“

 


Věc Makropulos

 

Pokud bereme vážně Čapkův časový údaj, spadá tedy první myšlenka na zpracování tématu nesmrtelnosti do období 1918–1919. Krátce předtím, v roce 1917, byl Karel Čapek zaměstnán jako domácí učitel syna hraběte Vladimíra Lažanského. Se svým svěřencem Prokopem trávil Čapek prázdniny na zámku v Chyších u Žlutic, kde se tradovala pověst o příslušnici rodu a jejím experimentování s elixírem mládí. Nabízí se tedy, že se tato pověst, vyprávěná v podmanivém prostředí starobylého šlechtického sídla, vtiskla vnímavému tvůrci a později jej inspirovala k napsání hry. Podstatné je také to, že Karel Čapek právě na startu svého tvůrčího rozletu byl sražen zjištěním, že trpí nevyléčitelnou chorobou páteře s prognózou předčasného ukončení života. Poznání tohoto limitu však nevedlo u Čapka ke skepsi a apatii, nýbrž jakoby nastartovalo jeho obdivuhodné tvůrčí vzepětí. Vedlo ho k přesvědčení, že i krátká doba života, která je člověku dána, je veliká příležitost, kterou je třeba plně rozvinout.

O schopnosti ovlivnění délky života snili lidé odedávna. Toto téma zpracovávali ve svých dílech i Čapkovi současníci. Snad k tomu přispěla tentokrát i zkušenost s hrůzami první světové války, snad to byla víra v rozvoj vědy, který nastal a do něhož lidé vkládali své naděje na lepší život. Čapek byl některými kritiky obviňován, že Věc Makropulos psal pod vlivem dramatu G. B. Shawa Zpět k Methusalemovi, která vyšla v roce 1921. On však sám v již citované předmluvě píše, že hru G. B. Shawa zná jen z výtahu a ukazuje na rozdílnost zpracování, kdy Shaw vidí v možnosti žít několik set let ideální stav lidstva. Karel Čapek byl přesvědčen, že lidstvo se nemůže – ani zásadním prodloužením délky života – podstatně změnit a nevěřil, že dlouhověkost učiní lidi šťastnými.

Věc Makropulos patří dodnes k Čapkovým nejživotaschopnějším dílům. Přispívá k tomu také fakt, že Čapkovu předlohu obohatil operní hudbou skladatel Leoš Janáček. A tak se stává Makropulos skutečně nesmrtelnou.

Text: Kristina Váňová,
ředitelka Památníku Karla Čapka ve Strži

 

Audiokniha se nalézá na 2 CD, která dohromady trvají 1 hodinu 48 minut


Hrají:

  • Jiřina Švorcová/Emilia Marty
  • Karel Höger/Jaroslav Prus
  • Viktor Preiss/Prusův syn Janek
  • Jiří Klem/Albert Gregor
  • Eduard Kohout/Hauk-Šendorf
  • Miloš Nedbal/advokát dr. Kolenatý
  • Martin Růžek/solicitátor Vítek
  • Gabriela Vránová/Vítkova dcera Kristina
  • Drahomíra Fialková/komorná
  • Oldřich Janovský/lékař
  • Jaroslava Drmlová/poklízečka

Režie: Jiří Horčička
Rozhlasová úprava: Vladimír Procházka,
Dramaturg: Josef Hlavnička,
Autor hudby: Zdeněk Musil,
Hudební spolupráce: Radislav Nikodém a Jiří Váchal.
 

Rozhlasová nahrávka z r. 1975.


Vydává Radioservis a.s.