Vernisáž / Anděl strážný

Pro posluchače znalého dobových kontextů a historických reálií není těžké odhalit, že absurdní příběh Anděla strážného je dramatickou impresí, v níž rozeznáme reálný příběh o fízlovi a jeho oběti. Je to i reálný příběh občana Václava Havla, jenž mnohokrát později prožil v bezútěšné atmosféře normalizace 70. let.

V této atmosféře bezčasí spočívá i Havlova původně divadelní aktovka z roku 1978 Vernisáž (v Českém rozhlase natočená v roce 1993, rozhlasovou premiéru v českém jazyce však už měla v roce 1977 v československém vysílání Rádia Svobodná Evropa s Karlem Krylem v hlavní roli).

Hra nese zřetelně autobiografické rysy a její statický příběh, opět o jedné návštěvě, „která neskončí dobře“, je tentokrát naprostým opakem tvůrčí metody použité v Andělu strážném, zde skrze realistický příběh nahlédneme absurditu života v komunistickém Československu (v dobovém vtipu příznačně přejmenovaném na Absurdistán). Jazyk i jednání postav ve Vernisáži jsou podány realisticky a utápějí se v banalitě. Realita příběhu uzavřeného do čtyř stěn bytu, který snobská manželská dvojice zaplňuje nevkusnými a nesmyslnými předměty, je obrazem reálně prožívané - či lépe řečeno přežívané - absurdity života v totalitním režimu, jehož prázdnotu si někteří zaplnili další prázdnotou jako manželé Věra a Michal…

Hynek Pekárek