Rozhlasová verze zčásti autobiografické knihy Filipa Jánského (vl. jménem Richarda Husmanna) o letcích RAF (Royal Air Force) za 2. světové války ve Velké Británii. Kniha vyšla poprvé v roce 1964, záhy se dočkala několika překladů a v roce 1968 také zfilmování v režii Jindřicha Poláka.   Hudba: David Rotter

Četba z deníku, který se stal symbolem utrpení Židů za 2. světové války. Anne se narodila v roce 1929 v Německu, v roce 1933 její rodina uprchla před Hitlerem do Amsterodamu. Tam se poté Frankovi spolu s dalšími Židy od roku 1942 až do vyzrazení v srpnu 1944 ukrývali v zadním traktu domu, kde sídlila otcova firma. Z té doby pochází také deník. Válku přežil z rodiny jen otec, Anne zahynula na jaře 1945 v Bergen-Belsenu.

Švejk opět doma, proraziv začarovaný kruh - Švejk jde na vojnu - Švejk simulantem Nahrávka z roku 2001. Vydala společnost Arco Diva

Zasáhnutí Švejka do světové války - Švejk na policejním ředitelství - Švejk před soudními lékaři - Švejka vyhodili z blázince - Švejk na policejním komisařství Nahrávka z roku 2000, vydala společnost Arco Diva

Pavla, hrdinka generačního románu Bereme, co je, se narodila po druhé světové válce. Její prarodiče, cihelňáci z předměstí Vídně, přijali výzvu prezidenta Beneše k zahraničním Čechům, a vrátili se do původní vlasti. Byla počata devatenáctiletou Vídeňankou a stejně mladým Slovákem, otec pak musel narukovat na vojnu a choval se jako každý nevybouřený mladík, který se nezatěžuje antikoncepcí. Mladá matka se rozvedla a znovu vdala, tentokrát za typického dobráka. V dospívání Pavla, k nelibosti matky, kopíruje podobu i povahu zavrženého zploditele....